Heraldika

Heraldika je nauka o erbovním umění. Vznikla samozřejmě později než znaky samy. První znaky vznikaly někdy na počátku 12. století. V této době se po celé Evropě shromažďovala velká vojska, která se vydávala na daleká tažení a křížové výpravy jež měly osvobodit Palestinu. Tehdejší vojáci neměli žádné uniformy, podle nichž by se poznalo odkud jsou a komu slouží. Tehdy někoho napadlo vymyslet nějaké znamení které by si rytíř, namaloval na štít, který v té době nosil v boji neustále s sebou. Štíty se do té doby malovaly a zdobily ale používané ornamenty nebyly nijak spjaty s osobou jejich nositele. Tehdy se tedy ustálil zvyk, že každý urozený člověk, který jel do boje na koni, nosil na svém štítu po celý život totéž znamení. Tak se stalo že syn vítězného otce začal užívat totéž znamení, protože doufal že mu v boji rovněž pomůže. A tak vzniklo první pravidlo Heraldiky, že znak se přenáší z pokolení na pokolení a je společným symbolem pro celý rod.

Stejně tak znaky městské, dědilo pokolení obyvatel od pokolení předešlého a znak se nesměl měnit podle rozmarů měšťanů. Znaky v té době byli a snad i jsou velice čestnou věcí.

Během doby přestali mít lidé právo si sami znaky vymýšlet, a pokud je nezdědili po svých předcích, mohl jim znak udělit pouze jejich panovník prostřednictvím dvorních hodnostářů tak zvaných Heroldů.

Panovník mohl nejenom znaky udílet ale i polepšovat, což znamenalo že do existujícího znaku se přidalo nějaké další znamení na památku nějakého slavného činu jeho držitele. To platí i o městských znacích.